Španělsko – Vilanova de Prades
Zhruba dva týdny zpět, jsem vyrážel na MS v Biketrialu do Španělska. Chtěl jsem podávat informace, co se děje, kde jsme, atd. Bohužel jediné připojení k internetu bylo v campu za 4 euro na hodinu a 8 euro na celý den, takže to bylo celkem zbytečný. Cesta do Španělska uběhla dost rychle. Pořád řídil Drahoš Kříž a občas sem přidal nějákou tu stovku kilometrů já, takže jsme jeli v podstatě non stop. Já driver jak chceš, Drahoš nevypadal chvílema moc klidnej :-D Ve Španělsku jsme byli ubytovaní v krásným campu s hezkým bazénem, prostě paráda. Terén klasickej španělskej. Špičaté kameny, prach, bodláky a neskutečné vedro. Na sekce si docela dost lidí stěžovalo, že jsou těžké a nebezpečné. Taky jsem se trošku bál, ale mám rád, když jsou sekce těžší. Když závod začal vůbec jsem se necítil na nějákej extra výkon, ale nakonec to bylo fajn. První kolo se mi až tak nedařilo, ale v druhém kole jsem zajel parádní jízdu celkem podle svých představ. Na páté sekci v druhém kole jsem byl čtvrtý a strácel jsem 6 bodů na třetího Gutierreze a 8 bodů na Kazukiho Teraie. Dani Comas byl první s velkým náskokem. Na Raula Gutierreze jsem do osmé sekce jeho náskok trochu stáhl. Na osmé sekci, kterou dal jediný Comas za jedna a já to vůbec nepochopil jak to udělal mě nezbývalo nic jiného, než zariskovat. Buď a nebo! Raul ji projel usmoleně za čtyři body, jako všichni ostatní a já měl šanci ho předjet. Na čtrvtej pokus jsem vyskočil jeden nesmyslný výjezd za jeden bod a sekci jsem už dojel za jedna stejně jak Dani, jessss. Raul nechápal a naštvaně jel na další sekci, kterou jsme si všichni nechali napsat, protože byla neskutečná na projetí. Desátá sekce byla umělá, ale taky hodně těžká. V prvním kole jsem ji skoro dojel, ale nestihl jsem na čas. Celkový čas na závod byl asi šest hodin, ale na první sekci jsme čekali hodinu a půl kvůli velké frontě, a tak kvůli času na celý závod jsme ji nechali napsat taky, protože jsem měl asi dvě minuty do penalizačních bodů. Po závodě jsme čekali jak to dopadne a já nakonec díky bohu si dojel pro třetí flek bod před Raulem, jeah.. Za druhé kolo jsem měl 21 bodů stejně jako Kazuki a Dani měl 15 bodů. Celkově vyhrál Dani Comas s velkým náskokem a měl myslím okolo 26 bodů. Druhý byl Kazuki Terai s 48 body a já byl třetí s 58 body. Je to dost, ale už jen podle toho, že měl Comas 26 bodů si asi každý dokáže představit, jak ty sekce vypadaly. Po závodě nějáké to interwiew v angličtině, což muselo vypadat trošku směšně, ale co už :-D Po závodě byla také after party, kde to rozjížděl DJ Perlita de la Trinitat :-D tančilo se až do ranních hodin a bylo nám všem moc fajn. Dokonce jsem tančil snad se všema maminkama českých jezdců, včetně paní Procházkové :-D která poprosila dýdžeje o písničku We are the Champion, děkujiiiii..
Potom jsme šli poprosit dýdžeje s Chozé Táborským jestli má Pendulum a on NO, and Eminem? SIE :-D fakt vydařená párty jak chceš a DJ Perlita de la Trinitat fakt zabíjel!!
Než jsem jeli do Itálie, byly jsme se koupat taky v moři a odtam jsem si odvezl krásnej opar na rtu. Byly velký vlny a před peoples on the beach jsme rozjížděli menší break dance show v písku, což byla fakt legrace :-D
Itálie – Darfo Boario Terme
Druhý závod pokračoval v Itálii. V Darfu jsem byl už vloni na Evropským poháru s MuLLem a byl to supr trip. Letos tomu nemuselo být jinak, ale na tento závod mám bohužel nejhorší vzpomínky. Pár dní před závodem furt pršelo, a tak některé stany byly jak na moři. Hlavně pana Havelky a pana Liborečka Kebelešíčka (nevlastního táty) :-D Sekce byly o dost lehčí a celkem dost věcí sem měl na opačnou stranu, ale tak nějak sem s tím dokázal ještě bojovat. Den před naším závodem byla v Darfu jakási akce, že celé město něco slavilo. Hned vedle campu, kde jsme měli stany bylo pódium a parádní koncert, kterej byl až do šesti do rána. Ráno jsem si nepřišel moc vyspanej, ale ani mi to až tak nakonec nevadilo. Závod se jel na jedenáct sekcí na dvě kola. Hned na druhé sekci jsem dostal pětku za to, že jsem si chytil rukou rám. Na šesté sekci zamnou přišel Hirano, že tu sekci pojedu ještě jednou, že to pětka neměla být. Nejel jsem vůbec špatně a na osmé sekci, kde jsem přehlídl žlutou šipku na kámen ve výšce čtyř palet, jsem se musel docela kus vracet a nakonec jsem ji stejně dojel. Potom jsem zjistil, že uplně stejnej kámen přehlídl i David Herka, tak to sme se fatk museli smát :-D Po té osmé sekci mi říká Ot Pi, že jsem průběžně třetí. Jenže teď to začalo. Devátá sekce, kde byl výskok, kde si šlapal i Kazuki i Dani, jsem měl skvěle vymyšlené jak ho vyskočit. Když jsem ji dojel rozhodčí mi dal pětku. Ptám se proč, chvilku se hádám a on že pět prostě a díky čáu. Nepochopil jsem nic. Následovala kládová sekce, kterou jsem bohužel nestihl o kousíček na čas. Potom byla jedenáctá sekce s kamenama, kterou jsem krásně projel celou za nula, uplně bez problémů a měl jsem radost a rozhodčí, že pět. Zase jsem nechápal, ale ten, co zapisoval body mi dal nula. Jel jsem znovu na tu druhou sekci, jak mi ji dovolili jet ještě jednou. Přijel tam borec na trialové motorce ať mu dám kartu a zatím jedu tu dvojku. Jel jsem a v půlce sekce u jednoho výskoku kterej jsem uplně čistě vytáhl za jeden bod a rozhodčí, že zase pět. Já už sem nevěděl jestli se smát nebo brečet. Sekci jsem dojel a pak jsem se začal hádat a rozhodčí prostě pět a běž. Mezitím mi dovezl kluk na trialové motorce kartu s přepsanou nulou na pětku, z té jedenácté sekce s kamenema, kde jsem vůbec nepochopil co sem udělala špatně a jel jsem ji krásně. Takhle nasranej jsem v životě nebyl. Vůbec žádná spravedlnost. Rozhodčí snad neznali pravidla a našli je někde na ulici, jinak si to nedokážu vysvětlit. Boj o třetí místo byl v tahu a už sem věděl, že se ani nemusím snažit. Byl jsem tak rozhozenej, že sem dal ještě další dvě pětky, protože jsem byl z toho všeho fakt mimo. Pak jsem se zase rozjel a už to bylo oukej. Na deváté sekci jsem jel uplně stejně jako v prvním kole a dostal jsem zaslouženě nulu. Byl tam technický výskok, kde si šlapal i Kazuki i Comas, tak to mě potěšilo nejvíc. Jen mě mrzelo, že v prvním kole jsem to jel stejně a dostal jsem pětku. Nechápu! Na jedenácté sekci s kamenama jsem jel zase uplně stejně jako v prvním kole a také jsem už dostal nulu. Nepochopil jsem fakt nic a moc si na rozhodčí stěžuju. V životě mi rozhodčí nikdy nějak neuškodili, ale tohle bylo fakt neskutečný a s mistrovstvím světa to nemělo nic společného. To je můj názor a myslím, že né jen můj. Ital Frederico, kámoš, šel semnou celý závod a po závodě se mi omlouval, že to sám vůbec nepochopil, ale že s tím nemůže nic dělat :-( V závodě v Itálii jsem skončil až na desátém místě s hodně blbým pocitem. Celkově to pak vyšlo na pátej flek, což není tak špatný, ale mohlo být o dost líp, ale bohužel né jen mou vinou :-( Po závodě nás trochu povozili ve svých kárách Raul a Javi a potom jsem parádně pokecal anglicky s jedním anglánem. Trochu jsme něco popili a druhý den jsme jeli domů. Já jel zpět do ČR s Grycama a v Rakousku nás brali fíci. Naštěstí vše proběhlo oukej a ve zdraví po letošním MS jsem dojeli do Blanenského rodného kraje :-) Nakonec chci ještě moc poděkovat Andreji Kabické a Drahošovi Křížovi, kteří mi dělali na obou závodech doprovod!!!
Vasha
